Léto a hurá na turnaj

Ahoj, léto je tu a s ním hodně her v čajovně a jiných pěkných hospůdkách v Pardubicích :). Již toto úterý malý turnaj. A pak 27-28. června turnaj ve Varšavě - Pandanet Tour, takže mnoho silných danů. Těším se na pěkný hry Aleš

už nám vzali i letáček z výlohy

Tedy, když jsem minule psal, že je po záplavě příspěvků, tak jsem ještě netušil, jak to vyschne ještě víc.
V dubnu jsme se ještě jednou sešli s Petou a dopadlo to myslím 2:1 pro mě a pak konec.
Až včera jsme konečně zase s Petou dorazili po půl deváté večer do čajovny. První hra byla hodně rychlá, protože po prohraném boji na začátku Peta s bílými rychle vzdal. Do druhé hry jsme vyměnili kameny a tentokrát vzdal černý. Do třetí jsme zase vyměnili barvy a tentokrát to bylo nejvyrovnanější, sice jsem vyhrál boj v rohu, ale bílý získal pěknou zeď, ze které dostal území na straně; pak jsem hezky ohrožoval slabé bílé skupinky a jednu umrtvil, ale bílému vyšel zoufalý boj a stačil dříve sebrat moji hraniční kameny a tak to osvobodil přes kó; a vzhledem k tomu, že jsem kó hrozbu nevyužil k ožití v bílém území, tak to bylo vlastně zadarmo; prostě byl to takový přelévající se boj; nakonec mě překvapilo, že jsme napočítali o 15 víc černému. Takže ačkoli jsem prakticky měsíc nehrál, tak mě mile překvapilo, že to ode mě nebylo nijak moc špatně a 3 výhry potěšily.
Protože kolem čajovny chodím denně do práce, tak jsem si všimnul, že ze dveří zmizel informační letáček o našich schůzkách. Holt, nechodíme, tak už s námi asi moc nepočítají. Měli bychom se polepšit, ale tím si nejsem moc jistý, protože letní měsíce lákají spíše na výlety a tak neočekávám vylepšení naší tristní bilance s docházkou. Nicméně kdyby někdo chtěl přijít, tak bude lepší se předem domluvit telefonem nebo mailem.

A je po záplavě

Nějak jsem to minule přechválil, hned jsme činnost výrazně omezili a už jsme se v březnu nesešli.
Na internetu jsme se trochu činili, ale to tu nebudu široce popisovat. Nevím, jestli jsem se už vzpamatoval ze školení, které mi Aleš dával při handicapových hrách. Měl jsem pocit, že už mě ty prohry spíše demoralizovaly, než že by mi ukazovaly cestu ke zlepšení, takže jsem si i od KGS radši minulý týden odpočinul. To na Honzově grafu je vidět stálé zlepšování, i když jak se blíží k hranici 6k, tak tempo růstu slábne. Ale my mu věříme, že to zvládne.
Včera jsme se konečně domluvili s Petou a zajeli do čajovny. Lenička doma simuluje horečnatou práci na diplomce a nechtěla si jít zahrát. Zahráli jsme celkem 4 rychlé hry a až nezvykle se mi dařilo. V prvních 3 hrách se mi podařilo něco velkého zabít, pravda, v první i Peta urval velký kus strany, ale moje zabití bylo větší; v dalších se mi podařilo moje skupinky ponechat při životě, takže Peta vzdával. Čtvrtou hru jsme si vzájemně nic nezabili, jenom jsme oba v koncovce udělali takové trapn0 10-ti bodové chyby, ale moje území bylo o 30 větší. Takže 4 výhry, to jsem nečekal.
Doufám, že příště se sejdeme dříve než za měsíc.
Luboš

a najednou záplava příspěvků

Radši napíšu reportáž, dokud mám všechno v paměti, tolik příspěvků během týdne jsme tu už dlouho neměli.
Včera jsme se sešli po 6 hodině v čajovně s Petou a hned jsme se dali do hraní. Peta vyhrál losování a začal s černými, nepodvedlo se mi nic zabít jeho utíkající skupinku, ba naopak on zabil část mojí, takže se nedalo nic dělat než vzdát. Ve druhé hře jsem měl černé já a už se mi podařilo vyvinout správný tlak a některé bílé skupinky neodolaly a umřely, takže bílý zase vzdal, ale tentokrát už to byl ten správný :-). Třetí hru jsem měl zase bílé, hodně drsně jsem ožil v zárodku černého moya a honil rozdělené černé kameny bez základny po gobanu, sice nic černého neumřelo, ale naštěstí ani bílého a při počítání měl asi o 20 víc bílý.
Mezitím přišla Lenička a pak až do konce hracího večera porážela Petu. Nejdříve dvakrát s H4 a potřetí i s H3. Jo, to je zlepšení. První hru jsem sledoval a bylo to docela zábavné, jak ke konci hráli velké ko o život černé skupinky, které sice bílý vyhrál, ale měl počkat ještě o další hrozbu dále, protože černá mu zase na oplátku vyloupila kus jiné bílé skupinky, jejíž zbyteček v rohu také jen s obtížemi přežil.
Další už jsem neviděl, protože k údivu všech zúčastněných se objevil Milan a chystal se ke hraní. Já tedy tolik překvapený nebyl, protože jsem ho potkal po obědě a říkal mi, že přijde, ale stejně je to událost. A protože Peta hrál s Leničkou, tak s Milanem jsem zahrál dvakrát já. On hned šáhnul po krabičce s černými kameny a nepustil se jich. V první hře jsem zase začal hodně odvážně v zárodku černého moya a také se ho podařilo zničit a když s blížící se koncovkou černý stale neměl pořádné území, zatímco bílý měl, tak černý vzdal. Druhou hru rozehrál bílý hodně špatně, po 5 tahu měl černý o moc lepší pozici, ale bílý zabojoval a dostal se do vedení asi o 10 až 15 (zkusili jsme to dopočítat a vyšlo to o 12). Jenomže v koncovce nechtěl bílý přemýšlet o posledním podivném tahu černého a dvakrát (každý z těch dvou to mohl vyřešit) zbytečně špatně odpověděl a tím přišel asi tak o 20 kamenů, takže vzdal. Poučení pro příště -> přemýšlet a nepodceňovat, že to nějak dopadne – tentokrát taky dopadlo :-(.
To platí pro všechny, ale kdo se tím vždy řídíme, že?
Lenička ještě všem ukázala dopis, který nám přišel domů. Byl z Polska a hádejte, co psali. On to tedy ani tak nebyl dopis ve smyslu psaní, spíše to bylo oznámení. Že prý jakýsi pán žijící na Islandu se bude ženit s nějakou paní z Polska. To jsou novinky, co?

komunikace :-)))

Pro zasmání: záznam chatu na KGS mezi lenickou (gewain) a loskim.

gewain: ahoj, jdes zitra?
loski: ahoj
loski: jo
loski: asi pred 8
loski: uvidim
loski: nejspis pujdu v 5 na veceri s ********
loski: pak pudu
gewain: super
gewain: nebo ho nauc go a prived ho:-)))
loski: to nevim..:)
gewain: ptala jsem se Lubose, jestli ti chce neco vzkazat a rekl "hm"
gewain: tak ahoj zitra
loski: aha
loski: typicke
loski: moh bejt zelva
loski: ty toho taky nakecaj
loski: tak cus zitra

Takže zítra...

(poťouchle vložila lenicka)

hrajeme s Petrem a Petrem

Minulý týden se chtěl Petr Jecha podívat do Evropy. Takže se tam sešli s Leničkou a zahráli H3, Lenička po napínavém průběhu vyhrála, tak zvýšili handicap na 4 a tentokrát vyhrála opět bílá, kupodivu snadněji než před tím. Před koncem jsem už přišel, viděl a občas okomentoval. Pak jsem zahrál s Petrem H7 a povedlo se mi něco pozabíjet a vyhrát, pak jsme ještě zkusili H8 a dopadlo to podobně.
Mezitím přišel Peta (loski, jak se v těch Petrech vyznat, že?) a dal se do hraní s Leničkou, s H4 vyhrála černá a s H3 bílý.
Ve čtvrtek jsme se nesešli, ale zato v pátek překvapil telefon od Loskiho, že si chce zajít večer zahrát do čajovny. Takže jsem se cestou z práce stavil v čajovně a odehráli jsme 3 zajímavé hry. Vyhrál jsem losování, takže první s černými a Peta vzdal, druhou s bílými už to bylo vyrovnanější, ale zase se mi povedlo mít víc bodů. Třetí hra (já opět s černými) byla hodně bláznivá, zabil jsem mu velkou skupinu, ale pak jsem si nedal pozor a on ji přes ko propojil a bylo to zase vyrovnané, pak Peta zábavně redukoval tím, že se vystavil do atari a zahrál jinam, no prostě to bylo zábavné a nakonec jsme napočítali asi o 20 více pro černého.
Další týden jsem musel do zahraničí, takže se v úterý sešli v čajovně Lenička a Loski. Lenička dojí a napíše pár slov a jíst jdu já. (napsal Luboš)
No takže v úterý jsem se netradičně sešla pouze s Loskim. Začali jsme s H3 (pro mě), ale nějak mi to nešlo a když mi začalo všechno chcípat, vzdala jsem. Pak jsme hráli s H4, to už bylo lepší. Víc jsem si hlídala život skupinek a podařilo se mi vyhrát. Třetí hru jsme dali zase H4, shodli jsme se totiž, že je to zábavnější. Ze začátku měl navrch Loski, ale pak se mi podařily dva redukční vpády do jeho vznikajících území a ještě jsem vysqízovala a téměř (až na poslední 2 svobody) zajala docela velkou skupinu bílých kamenů. Loski se tedy pokusil vpadnout do mého středu. Párkrát jsem zareagovala, ale když jsem viděla, že tam 2 oči neudělá, zahrála jsem lehkomyslně jinam. Jenže Loski mi dal přes ko atari na skupinku, kterou když by mi sebral, spojil by svou mrtvou skupinu s jinou skupinou i s invazí do středu. Ko vyhrál, a tím pádem vyhrál i celou hru. Takže to zase bylo napínavé až do konce. (dopsala lenicka)

Takový bláznivý turnaj ...

Po roce opět nastal čas naší tradiční účasti na turnaji v Blansku. Už před turnajem jsme měli problémy se sestavou, protože kromě naší rodiny nikdo další z našich silnějších hráčů nechtěl jet. Takže jsme mohli počítat s Petrem Jechou a snad s Tukanem. Jenomže Tukan po našem příjezdu oznámil, že se přijel jenom pobavit s kamarády a musí dělat na nějaké prezentaci do práce a hrát nebude. Nicméně viděli jsme, jak z Jindrova auta vystupují 4 děti, takže jsme ihned požádali o výpomoc a Jindra se přidal. Pořadatelé sice pro letošní rok dělali vlny, že týmy mají být z jednoho družstva, ale Jindra tu u nás odehrál mnoho her, takže to Lenička nějak vyjednala a Pardubice se objevily na startovní listině čtyřčlenných družstev. Jindra sice přinesl vyšší MM koeficient, ale moc bodů jsme nečekali, takže jsme si žádné velké ambice dělat nemohli.
Nakonec se ještě přihlásila Anča, která přijela s kamarádem z Prahy, se kterým chtěli vytvořit družstvo, ale taky nesehnali dostatek lidí. No, příště by to chtělo lépe domlouvat předem.
Lenička si asi napíše svůj pohled na blog (http://lenicky-zahradka.blog.cz/), tak napíšu něco o svém působení, o dalších členech družstva i celkově o turnaji.
Nadpis jsem opět pojal podle svého vystoupení. Je to divné, ale už minulé Brno bylo v mém podání hodně divný turnaj a tentokrát zase. Nečekal jsem v pekle 15k nějaké závratné výsledky a tak jsem se jenom divil.
V prvním kole jsem hrál se soupeřkou (Ludmila Nováková), se kterou jsem v roce 2007 v Brně prohrál v posledním kole o půlbod. Tentokrát však po počátečním vytváření zárodků území a vlivů mě nechala propojit ke slabé skupince a zvětšit území a bylo rozhodnuto, už jsem si jenom pohlídal vedení, nenechal si zabít skupinku a napočítali jsme asi o 15 víc pro mě.
Ve druhém kole zase soupeř z Ostravy Jan Kijonka (KGS pravděpodobně jonka 7k) - a začalo bláznění; nejdřív se mi povedlo zabít část soupeřovy skupinky v rohu a tím donutit zbytek k útěku, čehož jsem využíval ke zvětšování území, ale pak jsem to nějak pokazil, střihnul mě a najednou jsem měl já hrozný problém s ožíváním a propojováním. Povedlo se mi propojit, ale měl jsem jen jedno oko, v této chvíli ale soupeř chtěl zabíjet a hrozně lehkomyslně si nechal střihnout asi 30 kamenů s jedním okem, přičemž na mé slabé skupině tím ještě vzniklo druhé oko, takže bylo rozhodnuto a vzdal. Když jsme to pokusně spočítali, tak vedl i kdybych ožil. Takže moje hodně nezasloužená výhra.
V dalším kole mě štěstí opustilo, Jiří Tobiáš (KGS: ophi 6k) vyšel lépe z boje prvního rohu i z druhého rohu a už po 30 tazích to se mnou vypadalo hrozně. Pokoušel jsem se bojovat a zabít jeho skupinu v centru, jenomže se mi to nepovedlo a přitom jsme totálně zničili zárodek mého území na straně (kdybych si to radši zavřel z boku a nechal ho tam ožít a udělat si hranici ... takhle jsem neměl ani - ani), nenašel jsem odvahu k vzdání a pokoušel se o overplay, při kterém si soupeř nedal pozor a propojil jsem svoje mrtvé kameny po straně, čímž jsem stáhnul alespoň 50 bodů, ale stejně jsem asi o 30 prohrál.
V neděli se mi ovšem štěstí vrátilo. Ve čtvrtém kole jsem hrál s Ančiným kamarádem Martinem Vyskou. Invaze mi moc nevyšla a vypadalo to špatně, ale soupeř si nechal zabít svoji skupinku a pak už to nějak psychicky nezvládnul a vzdal. Takže zase spíše šťastná než zasloužená výhra.
Štěstí se mě podrželo i do pátého kola, kdy mi los přisoudil Honzu Šípa (Haloran, 6k). S tím jsme na turnajích sehráli už víc her. Loni jsem v Blansku vyhrál a v Brně prohrál, takže jsem očekával, co se stane. A stalo se, Haloran byl ještě nějaký opilý po bouřlivé noci a když mu umřela třetí skupinka, tak to už nevydržel a vzdal.
Lenička měla první den 2 body a v neděli ráno vyhrála, takže měla naději na 4 body, ale jen do chvíle, než rozehráli páté kolo. Tu hru jsem docela sledoval, protože s Haloranem to bylo takové dost free a už od začátku to vypadalo špatně, dvě velké mrtvoly, s tím se už opravdu nedalo nic dělat.
Takže jsme museli čekat, až dohrají borci v první místnosti, na vyhlášení kvůli mně. Naštěstí Jarek vyslyšel prosby kamarádů z Brna - Darigaz měl taky 4 body a kluci už chtěli jet (ikdyž teď si nějak uvědomuju, že řídit měl asi Haloran ... no, snad nějak vystřízlivěl) - a vyplatil výhru v předstihu, takže jsem se přidal a mohli jsme také odjet. Petr Jecha odjel už chvilku předtím a Anču jsme neviděli, tak nevím, jestli už také zmizela.
Petr nahrál dvě výhry, bohužel jsem to sledoval pouze občas, takže jsem registroval spíše jen bodový přínos pro družstvo. Jindra se svou třídou už nepotkává lehké soupeře, takže taky vyhrál pouze dvakrát. Družstvo tedy nasbíralo 11 bodů, což na nejlepší nestačilo. Ve výsledcích jsou první 3 příčky a bronzový tým měl 12, takže jsme možná byli čtvrtí. To sice je ústup z pozic, po předchozí dva roky nám přece uteklo vítězství vždy o 1 výhru, ale upřímně řečeno, čekali jsme to horší, a kdybych neměl takovou kliku, tak by se očekávání lehce naplnilo.
Jak hrála Anča, jsem také moc neregistroval, střídavě prohrávala v lichých a vyhrávala v sudých kolech. Bohužel lichých je více, ale snad to nevadí a líbilo se jí tam.
Na prvních příčkách turnaje došlo taky k překvapení, když vyhrál Ondra Kruml, ale o tom píší na jiných stránkách. Tato místa se nás bohužel netýkají.
Luboš

Tento týden jsme se sešli ještě dřív, než minule. Když jsem dorazila do čajovny v úterý asi v 16:40, měli Petr Jecha (b) s Ančou (č) s H4 už víceméně dohráno. Bílý už měl jisté velké území, ale ještě zkoušel dál, a taky v koncovce ještě něco získal.
Potom jsem hrála s Petrem Jechou (č) já (b), opět s H2. Tentokrát se mi zadařilo a porazila jsem ho hned napoprvé. Dvakrát jsem útočila na zabití velké skupiny, ale jak už jsem psala dřív, Petr umí velmi dobře ožívat. Takže jsem se hlavně snažila využít situace. Potom jsem hrála s Ančou. Po minulém nezdaru s H9 jsem jí dala H6. Tento den se mi ale nezvykle dařilo a vyhrála jsem. Napodruhé jsem proto dala Anči H7, a už to bylo vyrovnanější, ale tento den jsem vyhrála všechno.
Luboš přišel později, zahrál s Petrem Jechou nejdřív s H6 a potom s H7, a taky se mu dařilo. Ve druhé hře zabil Petrovi velkou skupinu a vyhrál o hodně.
Domů jsme šli docela brzo, a už se těšíme na příští týden.
lenicka

konec zimního spánku

Tak konečně se pardubický go klub začíná probouzet ze zimního spánku. Nejdřív minulé úterý přijel na návštěvu Petr Jecha. No prostě musíme všichni začít trénovat na turnaj v Blansku, který se blíží... S Petrem Jechou (č) jsem nejdřív hrála já (b) s H3, což bylo na mě moc, a prohrála jsem. Potom jsme dali H2 a síly se nejen vyrovnaly, ale rovnou se převážily na druhou stranu - zabrala jsem si totiž skoro celou pravou stranu a ještě něco navíc, takže jsme to ani nepočítali. Mezitím se tam ukázal Milan, ale věnoval se pouze slečně... Pak přišel Luboš a vystřídal mě, a jako poslední přišel Peta a hrál protentokrát se mnou, protože jsme na něho jaksi vyzbyla. Petr Jecha si od Luboše bere pouze H5 a zatím vždycky prohrál, někdy o míň, někdy o víc. Zato mě se s Petou moc nedařilo. Zahráli jsme celkem 3 hry, nejdřív rovnou, potom s H2, ta byla nejvyrovnanější (prohrála jsem asi o 10) a potom už ani nevím, ale bylo to drsné.
V úterý 3. února jsme měli další, novou, mladou a veselou návštěvu z Hradce - Anču. První hru jsem hrála já (b) s Petrem Jechou (č) opět s H2. Hra to byla velice vyrovnaná, prohrála jsem o 2,5 bodu; Anča koukala a chroupala oříšky s wasabi. Potom jsem se jí konečně začala věnovat. Pro začátek jsem jí dala H9 a ještě jsme jí radili, což vedlo k tomu, že mě nakonec porazila asi o 40. Potom už přišel Luboš a zahrál si s nejdřív s Petrem Jechou s H5 (se štěstím se mu podařilo zabít jeden černý roh a tak vyhrál) a pak s Ančou. Taky jí dal H9, ale tady se ukázalo, jak je silný a jak umí získávat území a zabíjet. Mezitím přišel Peta, a protože já jsem zrovna hrála odvetu proti Petru Jechovi, koukal na nás. Hrozně se nám líbila černá zeď prostředkem gobanu, která se ale místo útočení na mě spíš starala, aby vůbec ožila. Ožívat Petr umí a taky se mu to podařilo, ale stejně jsem tentokrát vyhrála já. Úplně nakonec zahrál Petr Jecha s Lubošem a dopadlo to jako obvykle, i když tentokrát si Petr nic nenechal zabít, ale za cenu toho, že nezískal moc území. Luboš tak vyhrál asi o 75. A Anča se nechala s H9 pobít od Pety. Teda kluci, jestli na ni příště nebudete hodnější, tak ... vás praštím gobanem (tím mým, ne tím Petovým) :)))

lenicka

stále hrajeme

Moje pracovní vytížení se ke konci roku spíše stupňovalo, takže psaní reportáží z našich her šlo stranou. Nicméně i v prosinci jsme se několikrát sešli a v novém roce také.
Před Vánoci si přijel zahrát Petr Jecha a ukazoval nám i zařízení na optické klamy (do budoucna se z toho může vyklubat i 3D televize).
Na Vánoce dokonce přijel Aleš, tak jsme si naživo zahráli u pivka v Evropě.
Několikrát jsme hráli s Petou, ten chodí docela často. Honza se nějak vrhnul na studia a hraní trochu zanedbává, prý má teď zkouškové, musí se učit a nemůže chodit hrát – no, pochopím, že takové řeči se říkají doma rodičům, ale obstojí takové výmluvy u (procesu studia) znalých absolventů VŠ? - Na tuto řečnickou otázku nechť si laskavý čtenář odpoví sám. Podobný případ je i Milan, začal se nějak vážněji scházet s jakousi slečnou a taky má najednou málo času, i pracovat do čajovny přestal chodit.
Nicméně přes to všechno, když si přijdou zahrát, tak mám pocit, že se hrozně zlepšují a mám to stále těžší s nimi hrát. Když přišel někdy předminulý týden Honza, tak zahrál 1:1 s Leničkou a 1:2 se mnou. Milan přišel minulý týden a první hra (Milan černá a já bílé) byla hodně vyrovnaná a záleželo by na komi, které jsme předem nedomluvili (na desce měl černý o 3 body víc), a až druhou s černými jsem dokázal lépe ovládnout. S Petou jsou to vždy těžké boje, s podobným průběhem a rozdílnými výsledky; on si vytyčuje bezpečnější území a já větší, on tam pak udělá riskantní invazi a buďto se mi podaří mu nějakou skupinku zabít nebo ne, v takovém případě pak mívá více území.
Hlavním současným úkolem ovšem je zlákat Milana na turnaj do Blanska, kde tradičně těsně (už dva roky po sobě vždy o 1 výhru) prohráváme soutěž družstev, a Milan musí být letos naším hlavním zdrojem bodů. Ale protože Honza nemůže kvůli nějaké školní akci, tak nám stejně chybí čtvrtý člen. Petu od rodiny na víkend asi neodtrhneme. No, snad někoho seženeme.
Luboš

První polovina listopadu

V prvním listopadovém týdnu jsme se sešli jenom v úterý s Milanem. Měl jsem strach, aby mě neporazil jako minule, ale tentokrát se mu tak nevedlo a relativně snadno jsem 2x vyhrál. Ve čtvrtek nikdo nepřišel - nějak to flákáme..., za což bych chtěl dát nejmenovaným nepřítomným výtku.
Další týden jsme si zahráli s Petou a Milan nás obsluhoval, takže nemohl hrát. S Petou jsme hráli hrozně bojovné hry, já měl větší štěstí a vyhrál jsem je. Ve čtvrtek jsem přišel později, Lenička s Honzou už měli rozehranou partii, kterou Lenička (b) těsně vyhrála. Pak jsem si zahrál s Honzou já a vyhrál jsem. V odvetě Honza s bílými velmi těsně na oplátku porazil Leničku.
L.

Abychom něco napsali i v říjnu

Poslední měsíc poněkud moc cestuji, takže zanedbávám schůzky i webové reportování. Ale určitě jsme se scházeli i v říjnu.
Několikrát jsem hrál s Milanem a už mě v rovné hře běžně poráží, typicky jsme hráli dvakrát a končívalo to 1:1.
Včera jsme ovšem oba narazili, nejdřív Milana porazila Lenička (tedy nejdřív si dohodli 40 komi, ale nakonec to dopadlo o 30 v rovné a s tím komi by to bylo o 70) a ten si to pak vynahradil na mě, když mě zaříznul dvakrát za sebou a až napotřetí mě nechal vyhrát.
Několikrát jsem hrál i s Honzou, se kterým zatím ještě v rovné hře odolávám, ale už to bývá hodně těsný boj a i nějaké to štěstíčko potřebuju.
Slyšel jsem, že se sešli i v někdy, kdy jsem nebyl ve městě či v republice, ale nikdo mi neposlal reportáž, takže to tu nemůžu zveřejnit.
Ahoj Luboš